Vítáme Vás

Vítáme Vás na internetových stránkách farnosti Dolní Lutyně naleznete zde potřebné informace o životě naší farnosti.

Farní pouť do Izraele

[Kliknutím zvětšíte]

Duchovní slovo papeže Františka:


„Otče náš“ není to jedna z mnoha křesťanských modliteb, nýbrž modlitba Božích dětí. Je to velkolepá modlitba k našemu Otci, které nás naučil Ježíš. Obdrželi jsme ji v den svého křtu. „Otčenáš“ umožňuje, aby se v nás rozeznělo totéž cítění, které bylo v Ježíši Kristu. Když se modlíme „Otče náš“, modlíme se jako to činil Ježíš. Tuto modlitbu složil Ježíš a naučil ji nás, když mu učedníci řekli: »Nauč nás modlit se«. A Ježíš se takto modlil. Je krásné modlit se jako Ježíš. Podle Jeho božského učení se odvažujeme obrátit k Bohu oslovením „Otče“, protože jsme znovu zrozeni jako Jeho děti skrze vodu a Ducha svatého (srov. Ef 1,5). Vpravdě nikdo by Jej nemohl oslovit důvěrně „Abba – Otče“, kdyby nebyl zrozen z Boha a nedostal Ducha, jak učí sv. Pavel (srov. Řím 8,15). Musíme si uvědomit, že nikdo by nemohl říkat „Otče“, kdyby nedostal Ducha. Kolikrát jen lidé říkají „Otče náš“, ale nevědí, co říkají. Ano, je to Otec, ale když říkáš „Otče“, cítíš, že je Otcem, tvým Otcem a Otcem lidstva, Otcem Ježíše Krista? Máš vztah k tomuto Otci? Modlíme-li se „Otče náš“, spojujeme se s Otcem, který nás má rád, ale je to Duch, který nám umožňuje toto spojení, toto cítění, že jsme Boží děti. Jaká jiná modlitba než ta, které nás naučil Ježíš, by nás mohla připravit ke svátostnému společenství s Ním?


V modlitbě Páně žádáme o »vezdejší« chléb, který křesťanům především připomíná chléb eucharistický, potřebný k tomu, abychom žili jako Boží děti. Prosíme »za očištění od hříchů«, a abychom byli hodni přijmout Boží odpuštění, zavazujeme se odpustit tomu, kdo ublížil nám. To není snadné. Odpustit lidem, kteří nám ublížili, není snadné. Je to milost, o niž je třeba prosit: „Pane, nauč mne odpouštět, jako jsi Ty odpustil mně.“ Je to milost, nedokážeme to svými silami. Odpuštění je milost Ducha svatého. Modlitba Otčenáš otevírá naše srdce Bohu a disponuje nás k bratrské lásce. Kromě toho také prosíme Boha, aby nás »vysvobodil od zlého«, jež nás odděluje od Něho a od našich bratří. Dobře tak chápeme, že tyto prosby nás velice náležitě připravují ke svatému přijímání.


To, oč žádáme v Otčenáši, pak rozvíjí kněz modlitbou, v níž vyprošuje jménem všech: »Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, dej našim dnům svůj mír«, což je potom zpečetěno pozdravením pokoje. Předchází tomu však ještě prosba ke Kristu, aby svým pokojem (srov. Jan 14,27) - tolik odlišným od toho, který dává svět – dal církvi podle svojí vůle růst v jednotě a pokoji. Potom konkrétním gestem, které si vyměníme mezi sebou, vyjadřujeme »církevní společenství a vzájemnou lásku, dříve než přijmeme svátost«. V Římském ritu je pozdravení pokoje zařazeno před svaté přijímání a zaměřeno k eucharistickému společenství. Jak požaduje svatý Pavel, nelze mít účast na jediném Chlebu, který z nás činí jediné Kristovo tělo, aniž bychom se smířili v bratrské lásce. Kristův pokoj nemůže zapustit kořeny v srdci, které nedokáže prožívat bratrství a obnovovat ho, pokud je zraní. Pokoj nám dává Pán. On nám dává milost odpustit tomu, kdo ublížil nám.

Nové vitráže v kapli sv. Izidora

sv. Isidor


Patron: Madridu, rolníků a vzýván proti suchu

Atributy: dva andělé, motyka, selský oděv, pluh a spřežení volků


Životopis


Izidor "rolník" (1080-1130) se narodil ve Španělsku, jež bylo v té době z velké části v arabských rukou. V dětství často slyšel vyprávění hrdinských eposů o činech velkých španělských vojevůdců. Izidor sám nemá meč ani koně. Již v dětství ztratil otce, a proto pracoval na polích u statkářů v Torrelaguně. Tam také najde manželku, Marii Toribiovou, z venkova jako on.


Izidor je hluboce věřící. Každé ráno se účastní ranní mše svaté a během dne je často vidět, jak se o samotě modlí. Ostatní námezdní dělníci na něj proto žalují: nechce se mu pracovat, ztrácí čas a kořistí z naší námahy. Izidor se proti obviněním nebouří, ale ani neustoupí. Hospodář je znepokojený, copak mu nedůvěřuje? Ať ho tedy hlídá, ať kontroluje, ať si ověří výsledky jeho práce… A to právě hospodář udělal a zjistil, že Izidor ztrácel čas, když každou chvíli poklekal k modlitbě, ale že do večera sklidil stejné množství obilí jako ostatní. A stejně při orání: také samá modlitba, ale na konci dne je celý jeho díl půdy obdělaný.


Majitel nejprve na Izidora pohlíží s nedůvěrou. Když se však přesvědčil o jeho poctivosti. A tak se z neoblíbeného nádeníka stává hospodářův důvěrník, nosí domů více peněz, které rozděluje chudým. On ani jeho žena nezměnili život: v jejich okolí a jejich zásluhou začínají chudí žít trochu lépe. V dobách hrdinských epických zpěvů o četných dobyvatelích je pro Izidora až do jeho smrti právě toto poslání jeho vlastním válečným tažením. Některé jeho skutky občas připomínají Františka z Assisi.


Pracovat, modlit se a rozdávat: to jsou jeho hrdinské zpěvy, které jej po smrti proslaví stejně jako španělské vojevůdce.

V roce 1170 jsou jeho ostatky uloženy v madridském kostele svatého Ondřeje a jeho věhlas se časem rozšíří nejen ve Španělsku, ale i ve španělských koloniích v Americe a v některých krajích severní Evropy. Roku 1622 je Izidor papežem Řehořem XV. Prohlášen za svatého (spolu s Ignácem z Loyoly a Františkem Xaverským). V roce 1697 papež Inocenc XII. prohlašuje blahoslavenou jeho manželku Marii Toribiovou. Relikvie svatého Izidora jsou nyní v madridské katedrále.


Svatý Izidor 1080-1130 (svátek 15.května). Pastorace.cz [online]. Copyright © 2000 [cit. 15.11.2017]. Dostupné z: http://www.pastorace.cz/clanky/pobozny-lenoch-svaty-izidor-15kvetna

Kontakt

Římskokatolická farnost
K Výšině 130
735 53 Dolní Lutyně
Duchovní správce :
P. Mgr. Marián Pospěcha
tel: 731 340 300

Email : farnost@farnostdolnilutyne.cz

Veškeré návrhy, nápady, připomínky, dotazy ohledně webu směřujte na
monczka@farnostdolnilutyne.cz

Čas

Odkazy